Inovativní formy distanční výuky

Úvod

Autorský kolektiv, který pracuje na Katedře telekomunikační techniky, elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, se již řadu let zabývá v oblasti pedagogiky kompletní přípravou, tvorbou a propagací multimediálních didaktických programů. Kromě toho se kolektiv v poslední době (v souvislosti s rapidním rozvojem počítačové techniky a digitální videotechniky) zaměřil na distanční formy vzdělávání - na dálkový přístup k těmto výukovým programům prostřednictvím Internetu a Intranetu. Oba přístupy jsou mj. využívány ve výuce předmětu "Telematické služby a multimédia", který v současné době prošel významnými inovacemi.

Nové multimediální pracoviště

Díky podpoře několika grantů (mj. mezinárodní projekt řady Leonardo da Vinci) a katedry, se v těchto dnech podařilo dokončit významnou etapu rozšiřování a modernizace multimediálního pracoviště. V současné době tak disponujeme následujícími dílčími pracovišti:

• plně digitální pracoviště pro zpracování pohyblivého obrazu;
• analogové pracoviště pro zpracování pohyblivého obrazu;
• softwarové pracoviště pro přípravu animací;
• digitální pracoviště pro zpracování statického obrazu;
• digitální pracoviště pro zpracování zvuku;
• autorské kompletační pracoviště;
• pracoviště pro archivaci projektů;
• multimediální server;
• ftp server.

Projektový přístup k výuce

Těžiště cvičení z předmětu "Telematické služby a multimédia" tkví již tradičně v samostatném projektu, který studenti během semestru kompletně (tj. od návrhu tématu až po veřejnou prezentaci projektu) zpracovávají. Úspěšná obhajoba projektu je také jedinou podmínkou pro udělení zápočtu z předmětu. Studenti proto již od počátku vědí, že jejich aktivita v průběhu celého řešení je nezbytnou podmínkou pro úspěšné završení předmětu. Zároveň jsou motivováni k samostatnému a komplexnímu řešení problému a získávají tak nezbytné ostruhy pro svoji budoucí praxi.

Podíl distanční výuky

Naše zkušenosti jednoznačně ukazují, že v určité fázi řešení projektu je mnohem efektivnější, když tvůrci (tj. studenti) pracují doma nebo na koleji; prostředí školy je totiž vždy v určitém smyslu rozptylující. Proto netrváme na přítomnosti studentů ve školních škamnách (přesněji u školních počítačů), ale naopak se snažíme připravit jim optimální podmínky pro samostatnou tvorbu v "jejich" prostředí (doma nebo na koleji).

Ve škole se proto zpravidla účastní seznámení s autorským prostředím (hromadně) a přípravy podkladů pro své projekty (individuálně).

Při samostatné tvorbě projektu ve "svém" prostředí potom studenti dosahují optimálního výkonu (protože se jedná o duševní tvůrčí činnost) i proto, že si volí samostatně vhodnou dobu pro svou práci (kdy jsou duševně nejaktivnější). Nezbytná podpora ze strany pedagoga je přitom studentům poskytována jednak prostřednictvím diskusního fóra (kde i ostatní studenti získají poznatky o záludnostech a specifikách praktické tvorby), které je umístěno na multimediálním serveru a pomocí e-mailu (kde jsou řešeny problémy, které se vztahují ke konkrétnímu projektu).

Technickou podporu při tvorbě projektů distanční formou potom získávají studenti tak, že mohou využívat multimediální server pro experimentální práci nad projekty a ftp server pro ukládání již hotových multimediálních fragmentů svého díla.

Autorské prostředí

V rámci otevřené komunikace se studenty netrváme striktně na používání nějakého konkrétního autorského prostředí. Volba autorského prostředí však musí být taková, aby výsledek jím vytvořený plně pokryl požadavky kladené na projekt, tj. zejména multimedialitu a dálkový přístup.

Přesto studentům navrhujeme - jakožto možné řešení - programové autorské prostředí Authorware Professional a animační tvůrčí prostředek Macromedia Flash. Výsledky takto vytvořené je potom možno prohlížet prostřednictvím běžného prohlížeče sítě Internet a standardního ovladače. V rámci uvedených dvou programových balíků studentům rovněž poskytujeme on-line konzultační činnost.

Požadavky na projekt

Při zadávání projektů jsou studenti seznamováni se základními požadavky, které musí hotové dílo splňovat, aby jej bylo možno úspěšně obhájit. Jedná se zejména o:

• multimedialitu projektu - student musí prokázat, že je schopen úspěšně implantovat do hotového díla multimediální prvky (tj. statický i pohyblivý obraz, zvuk, animace, grafiku atd.);
• dálkový přístup - projekt musí být možno dálkově sledovat prostřednictvím běžného internetového prohlížeče s podporou (plug-in); zdroj je přitom umístěn na multimediálním serveru (obecně: geograficky vzdálenému od místa prohlížení) a sledování veškeré multimediální produkce musí probíhat bez rušivých jevů (např. příliš dlouhé reakční doby při importu videozáznamů apod.);
• interaktivitu - hotová aplikace musí být vzdáleným uživatelem plně ovladatelná; nesmí přitom jít o prezentaci typu "Power Point", tedy o takový typ projektu, který by umožňoval pouze jednoduchý pohyb mezi "stránkami" programu či aplikace; i v tomto případě nesmí docházet ke zbytečnému prodlužování reakčních dob programu nad subjektivně snesitelnou mez;
• originalitu zpracování - studenti jsou předem seznámeni se širokou škálou již hotových multimediálních programů, kde jsou jim vysvětleny jejich klady i zápory; dále jsou upozorněni na obvyklé nedostatky, kterými trpí díla jejich předchůdců; originalita zpracování pak spočívá nejen ve volbě tématu, ale i v postupech zpracování, použitých výrazových prostředcích apod.; ač na technické univerzitě, snažíme se klást důraz i na umělecko-estetickou stránku vytvářených projektů (což mimochodem technicky zaměřeným studentům, kterých je většina, zpravidla činí obrovské problémy);

Volba tématu

Pro získání, ve výsledku kvalitních, prací-projektů je nezbytné jejich tvůrce v maximální míře motivovat. Student je pochopitelně motivován závislostí udělení zápočtu na úspěšném obhájení díla. Kromě toho motivujeme studenty tím, že volbu tématu jejich projektu necháváme zcela na jejich vůli. Studenti si volí téma samostatně, a ve třetím týdnu výuky (kdy je již dostatečně poučen o možnostech autorského prostředí a konfiguraci multimediálních pracovišť) je závazně sdělují učiteli. Nezřídka se stává, že studenti vynikají (kromě technických oborů) v nějaké další disciplíně, která je jejich "druhou" zálibou. Pokud si tedy zvolí za téma své samostatné práce právě tuto druhou zálibu, zpracovávají ji s vysokou motivací. To má zpravidla za následek dvě skutečnosti: studenti jednak věnují zpracování nepoměrně více času, než kolik by mu věnovali při direktivním zadání tématu a dále zpracováním "oblíbeného" tématu se nepřímo garantuje vysoká kvalita výsledku.

Prezentace výsledků

Krokem, který završuje práci na vývoji a tvorbě celého díla je veřejné předvedení projektu. Studenti zároveň sdělují důležité informace o projektu, a to jak po stránce věcné (jaké téma je zpracováno), tak po stránce tvůrčí (tedy sdělení o poznatcích a zkušenostech při tvorbě). Projekt studenti předvádějí v posledních dvou týdnech semestru před svými spolužáky a učiteli. Jsou tak konfrontování i s výsledky práce jiných studentů. Bezprostředně po předvedení díla následuje veřejná kritika (spolužáků i učitelů); v případě, že je kritika v zásadě pozitivní, je úspěšným studentům udělen zápočet. Studenti, kteří neobhájí svůj projekt jej musí přepracovat nebo doplnit.

Příklady projektů zhotovených v roce 2001

Vzhledem k tomu, že témata projektů si zpravidla studenti vybírají samostatně, je škála témat velmi široká. Mezi nejzajímavější projekty právě skončeného semestru patří díla: Brazílie (cestopis), Hořice - moje rodné město, Způsoby elektronické tvorby hudby (dokument), Animační fantazie a další.

Závěr

Další rozvoj výše uvedených aktivit vidíme ve dvou rovinách.

Pokud jde o budoucnost cvičení z předmětu "Telematické služby a multimédia", tak je třeba uvědomit si, že takovýto typ předmětu nesmí zůstat neměnný; stala by se z něj rutina. Proto je třeba neustále připravovat nové prvky do výuky. Jako nejzajímavější podnět pro nejbližší období jeví se možnost distanční spolupráce na projektech studentů ČVUT v Praze společně s anglickými studenty v Shefieldu, kteří mají v náplni svých osnov obdobný typ předmětu. Tím se nejen podtrhne distanční forma tvorby projektů, ale výsledná díla získají poněkud nadčasový rámec svojí orientací na mezinárodní spolupráci.

Druhým východiskem je prohlubování našich zkušeností s přípravou a realizací distančních výukových kursů, které realizujeme jak pro naše studenty, tak pro odborníky z praxe v rámci jejich celoživotního vzdělávání.