Výsledky výzkumu a další informace nejen
z oblasti přístupových telekomunikačních sítí.
Access server ISSN 1214-9675
Server vznikl za podpory Grantové agentury ČR.
21. ročník
Hlavní stránka | Seznam rubrik | Ke stažení | Odkazy  

Doporučujeme
Knihu o FTTx

Matlab server - on-line výpočty a simulace

E-learning - on-line kurzy

Kontakt
KTT FEL ČVUT
Napište nám

Redakční rada - pokyny pro autory a recenzenty

Copyright

* Cena rektora ČVUT udělena týmu doktorandů z Katedry telekomunikační techniky

Vydáno dne 15. 12. 2009 (4612 přečtení)

Dne 8. 12. 2009 byla udělena Cena rektora III. stupně za aplikaci výsledků výzkumné práce v praxi za rok 2009 řešitelskému kolektivu katedry telekomunikační techniky ve složení Marek Neruda, Zbyněk Kocur, Miroslav Šafránek a Jan Zavrtálek za projekt „Řešení spolehlivé komunikace a sběru dat v extrémních podmínkách české polární základny“.

Historie projektu začíná v roce 2007, kdy Jaroslav Burčík, nynější ředitel Centra spolupráce s průmyslem, řešil toto zadání:
• nalézt a ověřit technologii která zajistí komunikaci s českou polární stanicí, která se nachází na ostrově Jamese Rosse (Antarktida - 62°jižní šířky)
• zajistit denní (dávkový) přenos dat o předpokládaném objemu ~ 100kB/den
• zajistit vzdálený přístup na počítač na základně pro konfiguraci parametrů měřících přístrojů
• případnou možnost VoIP komunikace

Na konci roku 2007 byl vybrán jako vhodné řešení satelitní terminál sítě Inmarsat s označením Nera WorldPro 1010 (nynější Explorer 110). Následně byl tento terminál odvezen polární expedicí na ostrov James Ross v Antarktidě, kde proběhlo úspěšné datové spojení expedice s rodnou zemí.

Po návratu expedice (rok 2008) byl řešen zásadní úkol: zajistit celoroční autonomní komunikaci a sběr dat v extrémních podmínkách české polární základny.

Návrh systému, realizace a testování probíhaly v průběhu roku 2008. Řešitelé se museli vypořádat s limitujícími faktory, které ovlivňují provoz polární základny. Jedná se především o omezené zdroje energie a nízké teploty. Na základně jsou k dispozici solární články a větrná elektrárna, které dobíjejí akumulátory. V průběhu polární zimy je v této oblasti půlroční tma, což snižuje výkon solárních článků. Závislost větrné elektrárny na existenci větru snad není třeba dále popisovat. Systém je navíc technicky uzpůsoben na disponibilní hardware na základně, pomocí kterého vědci sbírají potřebné meteorologické údaje. Viz článek Datové přenosy u polárního kruhu.

Na přelomu roku 2008/2009, v období polárního léta, se konala další expedice, kde byl systém odzkoušen v reálných podmínkách. Jeho funkce tak byly úspěšně ověřeny.

Nyní tým pracuje na dalším vylepšení v podobě snížení spotřeby, zvýšení spolehlivosti, zvýšení univerzálnosti systému pro připojení externích zařízení a připojení více zařízení pro sběr dat.

Tisková zpráva | Informační e-mail Vytisknout článek
Zprávy
UPOZORNĚNÍ
Činnost serveru byla ukončena.


Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.