Hlavním úkolem přijímací části IP telefonního systému je přijmout data od sítě a korektně je reprezentovat, tj. přehrát posluchači. Data ze sítě vystupují ve formě IP paketů s předem nedefinovatelnými parametry významně ovlivňující přenos (zpoždění, variabilita zpoždění, duplikace či ztráta paketů).
Obr. 4: Komponenty přijímače IP telefonní komunikace
Přijatá data prostupují skrze moduly zpracovávající nižší protokoly komunikace tj. na fyzické a spojové vrstvě a síťové vrstvě, a jsou v depaketizéru extrahována do datových bloků. Dále pak postupují přes vyrovnávací paměť hovoru, jejíž úkolem je vyrovnat variabilitu zpoždění a zajistit plynulý přísun dat do dekodéru s následnou rekonstrukci řeči.
Hlavní funkcí depaketizéru je extrakce datových bloků z paketů obdržených od síťové vrstvy a jejich transport do dekodéru. Mechanismem své funkce je inverzní paketizačnímu procesu v paketizéru.
V případě, že paket obsahuje pouze jeden blok dat, není potřeba jej při procesu extrakce z paketu nikterak zdržovat a hodnota depaketizačního zpoždění TDPD (Depacketization Delay) je nulová.
TDPD = 0 ms | (7) |
V případě, že paket obsahuje k bloků dat, je 1. blok možno přesunout do dekodéru bez zpoždění, další bloky se však musí pozdržet ve vyrovnávací paměti a to přesně o hodnotu paketizačního zpoždění.
Obr. 5: Paketizační a depaketizační zpoždění
1. blok je při paketizaci zpožděn o hodnotu paketizačního zpoždění TPD a při depaketizaci není zpožděn vůbec. k-tý blok není při paketizaci zpožděn vůbec, ale při depaketizaci je zpožděn o hodnotu paketizačního zpoždění.
Z toho vyplývá, že při procesu paketizace i depaketizace dochází k pozdržení každého bloku dat pouze o hodnotu paketizačního zpoždění TPD, tzn. že i v tomto případě je hodnota depaketizačního zpoždění nulová.
Ve výpočtu celkového zpoždění tedy nebude hodnota depaketizačního zpoždění uvažována.
Vyrovnávací paměť hovoru (de-jitter buffer, nebo playout buffer) zajišťuje kompenzaci variabilního zpoždění, které významně degraduje hovorovou kvalitu a je způsobeno směrováním paketů různými cestami a asynchronním charakterem IP sítí.
Datové IP pakety extrahované depaketizérem do bloků dat (RTP paketů) jsou na základě informace o okamžiku příjmu paketu IP telefonní systémem a o okamžiku přehrání posluchači (pole TS – časové razítko v záhlaví RTP paketu) buď zařazeny do vyrovnávací paměti hovoru nebo zahozeny (v případě, že datový blok přijde později než je jeho doba přehrání). Zařazené bloky dat jsou ve vyrovnávací paměti hovoru zadrženy po dobu TDJD (De-Jitter Delay) a následně ve správném časovém okamžiku přehrání postoupeny ke zpracování do dekodéru, viz Obr 6.
Obr. 6: Funkce vyrovnávací paměti hovoru
Pokud to dané zařízení podporuje, tak se hodnota zpoždění TDJD nastavuje přímo v konfiguračních parametrech koncového zařízení nebo brány (VoIP Gateway) a to přímo v [ms]. Tato hodnota odpovídá nejdelší době, po kterou může být paket zadržen ve vyrovnávací paměti hovoru.
Podle [1], se velikost TDJD nastavuje na 1,5 násobek hodnoty součtu všech variabilních zpoždění v síti, které představuje zejména zpoždění ve směrovači TR.
TDPD = 1,5 · TR | (8) |
Při zadávání hodnot do koncového zařízení se nesmí opomenout, že zpoždění TDJD je aditivní složkou celkového zpoždění T, které nesmí, dle [3], přesáhnout hodnotu 400 ms.
Mezní hodnoty zpoždění ve vyrovnávací paměti TDJD, dle [2], ukazuje Tab.1.
Režim řízení vyrovnávací paměti | Průměrné celkové zpoždění |
statický i dynamický | TDJDmin = 20 ms |
statický i dynamický | TDJDmax = 200 ms |
Tab. 5: Maximální hodnoty zpoždění ve vyrovnávací paměti
Primární funkcí dekodéru je přijatá data zpracovat dekompresními algoritmy a následně je přeměnit na hovorový signál a přehrát posluchači.
Zpoždění v dekodéru TDCD (Decoding Delay) je obdobně jako zpoždění v kodéru TCD závislé na výběru kompresního algoritmu. V [1] se uvádí, že průměrně zpoždění při dekódování nabývá hodnoty přibližně 10% zpoždění při kódování. Je však závislé na výpočetním výkonu dekodéru a na počtu hovorových bloků v jednom paketu. Pro k hovorových bloků v jednom paketu je zpoždění v dekodéru dáno vztahem:
(9) |
Na základě analýzy v předchozích článcích je možné identifikovat možné zdroje vzniku zpoždění v celém IP telefonním systému. Celkově lze vysledovat dva typy zpoždění:
Obr. 7: Zdroje vzniku zpoždění ve IP telefonním systému
Zdroje zpoždění ve vysílací části VoIP systému:
Zdroje zpoždění v telekomunikační síti VoIP systému, platí pro N směrovačů na trase:
Zdroje zpoždění v přijímací části VoIP systému:
Celkové zpoždění ve VoIP systému je dáno součtem výše uvedených zpoždění, tedy:
(10) |
a po nezbytných úpravách
(11) |
Tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MSM6840770014 - Výzkum perspektivních informačních a komunikačních technologií.
[1] Understanding Delay in Packet Voice Networks [online]. Cisco
Systems, Inc., c2006-2007, poslední aktualizace 2007-03-05 [cit. 2007-05-05].
Dostupné z: http://www.cisco.com/warp/public/788/voip/delay-details.html
[2] Thomsen, G. – Jani, Y. Internet telephony: going like crazy. IEEE Spectrum, Vol. 37, No. 5, s. 52-58, květen 2000.
[3] ITU-T G.1020 – Quality of service and performance – Generic and
user-related aspects. ITU-T Study Group 12, July 2006.
[4] Bezpalec, P. Hodnocení hovorové komunikace v IP sítích. [Doktorská práce (Ph.D.)]. Praha: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky, 2007. 68 s.