Při testování výkonnosti přenosu je snahou
vytvořit podmínky, které odpovídají skutečným úrovním a skutečným průběhům
rušení, jenž se vyskytují v reálných přenosových sítích. Testy, případně i s
vyššími hodnotami rušení než nominálními pro danou situaci, mají umožnit
stanovení šumových rezerv pro zadané podmínky přenosu (přenosová vzdálenost,
přenosová rychlost).
V doporučení ITU-T G.991.2 jsou jednoznačně specifikovány:
podmínky uspořádání, testovací vedení a úrovně šumu. Testy jsou zaměřeny na
nalezení meze šumu se zohledněním rušení přeslechy nebo impulsy. Mez šumu
(respektive šumová rezerva) udává o kolik je možné zvýšit úroveň rušení při
zachovaní požadované kvality přenosu.
obr. 1 - Blokové schéma testovacího pracoviště
Na obr. 1 je blokové schéma pracoviště, které zahrnuje:
Charakteristiky dvoubranu (přenosová funkce,
impedance) použitého testovacího vedení, jsou definovány mezi portem TX (pár A1, B1)
a portem RX (pár A2, B2).
Datový tok má během testu směr z portu TX na port RX z
čehož plyne, že k měření směru upstream a downstream je nutná záměna
transceiverů a konců vedení.
Úroveň přijímaného signálu je úroveň měřená na portu
RX mezi body A2 a B2, vysílací úroveň signálu na portu TX je úroveň mezi body A1 a
B1. Oba porty (TX a RX) jsou zakončeny testovanými transceivery SHDSL nebo impedančně
přizpůsobeny nominální hodnotou rovnající se RV = 135 W.
Generátory rušení jsou během tohoto testu vypnuty.
Při testech systémů SHDSL se má rušivý šum skládat z
šumu náhodného, impulsního a harmonického. Přímé propojení (testovací vedení
č.1) se používá pro kalibraci a ověření správného nastavení generátorů G1-G7.
Úrovně signálu a šumu v diferenčním módu
jsou měřeny pomocí napěťové vyvážené diferenční sondy (U1-U2).
Úrovně signálu a šumu jsou v souhlasném módu měřeny
pomocí vyvážené napěťové sondy jako napětí mezi A2, B2 a zemí. Napětí
souhlasného módu je definováno jako (U1+U2)/2. Pozice sond pro měření obou
módů rušení jsou ukázány na obr. 1.
Měření efektivní hodnoty napětí Urms[V], v
celém signálovém pásmu, znamená výkonovou úroveň rovnající se :
(1) |
Měření efektivní hodnoty napětí Urms [V], v malých intervalech frekvence Df [Hz], znamená průměrnou úroveň výkonové spektrální hustoty PSD [dBm/Hz] uvnitř pásma rovnající se :
(2) |
kde šířka Df znamená šířku pásma šumu filtru pro pokles pásma o 3 dB.
Testovací vedení (test loops) zobrazené na
obr. 2 jsou založeny na testovacích vedeních pro systémy HDSL. Délka jednotlivých
vedení je volena tak, aby byly srovnatelné přenosové charakteristiky všech vedení.
Snahou je stejně a maximálně zatížit ekvalizér testované jednotky SHDSL pro
všechna vedení při dané přenosové rychlosti. Celková délka testovacího vedení je
popisována jako fyzická délka a délka jednotlivých sekcí je popisována jako
příslušná část této fyzické délky.
Jedno testovací vedení obsahuje slepé odbočky (bridged tap),
které zapříčiňují zvlnění amplitudové a fázové přenosové charakteristiky. V
některých přístupových sítích se slepé odbočky mohou vyskytovat jako pozůstatek
dřívějších instalací telefonních přípojek, což má za následek vyšší nároky
na SHDSL modem.
Testovací vedení č.1 je vedení s délkou blízkou nule a je
určeno pro testy při přímém propojení dvou transceiverů SHDSL.
Topologie testovacích vedení jsou zobrazeny na obr. 2. U
příslušných úseků jsou uvedeny absolutní hodnoty charakteristické impedance s
typem vedení.
kde zkratky znamenají :
obr. 2 - Topologie testovacích vedení
Délky testovacích vedení pro přenosové systémy SHDSL jsou specifikovány v tab. 1 a tab. 2. Povinná je hodnota vložného útlumu na příslušné frekvenci měřená s nominálním zakončením Rv = 135 W (elektrická délka).
Testovací frekvence fT je zvolena jako typická frekvence ve spektru systému SHDSL. Hodnota délky testovacího vedení je volena jako maximální hodnota, na které je systém SHDSL ještě schopen korektně pracovat. Závisí na požadované přenosové rychlosti. Při rostoucí rychlosti klesá hodnota vložného útlumu, na které lze systém provozovat.
přenosová rychlost [kbit/s] | fT [kHz] | A [dB]@fT, |
L1[m] | L2[m] | L3[m] | L4[m] | L5[m] | L7[m] | fT [kHz] | A [dB]@fT, @135 W |
L6[m] |
384 | 150 | 43.0 | < 3 | 4 106 | 5 563 | 5 568 | 11 064 | 4 698 | 115 | 40.5 | 3 165 |
512 | 150 | 37.0 | < 3 | 3 535 | 4 787 | 4 789 | 9 387 | 3 996 | 115 | 35.0 | 2 646 |
768 | 150 | 29.0 | < 3 | 2 773 | 3 747 | 3 753 | 7 153 | 3 062 | 275 | 34.5 | 1 904 |
1 024 | 150 | 25.5 | < 3 | 2 439 | 3 285 | 3 291 | 6 174 | 2 668 | 275 | 30.0 | 1 547 |
1 280 | 150 | 22.0 | < 3 | 2 105 | 2 829 | 2 837 | 5 193 | 2 266 | 275 | 26.0 | 1 284 |
1 536 | 150 | 19.0 | < 3 | 1 820 | 2 453 | 2 455 | 4 357 | 1 900 | 250 | 21.5 | 1 052 |
2 048 (s) | 200 | 17.5 | < 3 | 1 558 | 2 046 | 2 052 | 3 285 | 1 550 | 250 | 18.5 | 748 |
2 304 (s) | 200 | 15.5 | < 3 | 1 381 | 1 815 | 1 820 | 2 789 | 1 331 | 250 | 16.5 | 583 |
2 048 (a) | 250 | 21.0 | < 3 | 1 743 | 2 264 | 2 272 | 3 618 | 1 726 | 250 | 21.0 | 1 001 |
2 304 (a) | 250 | 18.0 | < 3 | 1 494 | 1 927 | 1 937 | 2 915 | 1 402 | 250 | 18.0 | 702 |
poznámka - elektrická délka A (hodnota
vložného útlumu na frekvenci fT) je povinná; informativní je vyjádření
odpovídajících metrických délek u jednotlivých vedení L1 až L7 (s) platí pro symetrickou PSD (a) platí pro asymetrickou PSD |
tab. 1 - Hodnoty útlumu A testovacích vedení pro SHDSL, při použití šumového modelu A
přenosová rychlost [kbit/s] | fT [kHz] | A [dB]@fT, |
L1[m] | L2[m] | L3[m] | L4[m] | L5[m] | L7[m] | fT [kHz] | A [dB]@fT, @135 W |
L6[m] |
384 | 150 | 50.0 | < 3 | 4 773 | 6 471 | 6 477 | 13 021 | 5 508 | 115 | 47.5 | 3 859 |
512 | 150 | 44.0 | < 3 | 4 202 | 5 692 | 5 698 | 11 344 | 4 814 | 115 | 41.5 | 3 261 |
768 | 150 | 35.5 | < 3 | 3 392 | 4 592 | 4 596 | 8 970 | 3 815 | 275 | 42.0 | 2 536 |
1 024 | 150 | 32.0 | < 3 | 3 058 | 4 135 | 4 141 | 7 990 | 3 403 | 275 | 38.0 | 2 223 |
1 280 | 150 | 28.5 | < 3 | 2 725 | 3 678 | 3 684 | 7 011 | 3 006 | 275 | 33.5 | 1 816 |
1 536 | 150 | 25.5 | < 3 | 2 439 | 3 285 | 3 291 | 6 174 | 2 673 | 250 | 29.0 | 1 680 |
2 048 (s) | 200 | 24.0 | < 3 | 2 135 | 2 812 | 2 820 | 4 886 | 2 271 | 250 | 25.5 | 1 426 |
2 304 (s) | 200 | 21.5 | < 3 | 1 913 | 2 509 | 2 518 | 4 257 | 2 010 | 250 | 23.0 | 1 208 |
2 048 (a) | 250 | 28.0 | < 3 | 2 323 | 3 030 | 3 034 | 5 189 | 2 389 | 250 | 28.0 | 1 607 |
2 304 (a) | 250 | 25.0 | < 3 | 2 075 | 2 699 | 2 705 | 4 514 | 2 102 | 250 | 25.0 | 1 387 |
poznámka - elektrická délka A (hodnota vložného
útlumu na frekvenci fT) je povinná; informativní je vyjádření odpovídajících
metrických délek u jednotlivých vedení L1 až L7 (s) platí pro symetrickou PSD (a) platí pro asymetrickou PSD |
tab. 2 - Hodnoty útlumu A testovacích vedení pro SHDSL, při použití šumového modelu B, C nebo D
Při testování má šum injektovaný
generátorem rušení typický průběh spektra (respektive spektrální výkonové
hustoty). Průběh závisí především na délce testovacího vedení, parametrech
přenosu a také na testovaném směru downstream nebo upstream. Závislost pro cizí šum
je na obr. 3 a popsána v kapitole - Generátory rušení.
Pro případ, že se délka testovacího vedení č. 2 rovná 3 km,
používají se modely přeslechů popsané v kapitole - Modely přeslechů vedení.
Závislost cizího šumu na různých délkách vedení při
použití modelu B je na obr. 4.
Cizí šumy (obr. 3 a obr. 4) se mají pro potřeby testování
vhodně kombinovat s vlastním šumem transceiveru SHDSL.
obr. 3 - Příklady spekter cizího šumu, který je injektován při testech
obr. 4 - Příklady spekter cizího šumu, který je injektován při testech
Sama problematika generování rušícího
šumu pro testy výkonu systémů SHDSL je velmi obsáhlá a dále je rozdělena na
menší části pro snadnější popis. Nezávislé a nekorelované generátory rušení
se dělí a skládají do sestav generátorů rušení pro testování SHDSL jednotek.
Detailněji jsou komponenty modelu rušení popsány níže spolu s krátkým
vysvětlením.
Funkční diagram generátoru celkového šumu je zobrazen na obr. 5. Obrázek definuje
kombinační možnosti vzniku šumu pro testovaní transceiveru SHDSL.
Funkční diagram má následující složky :
Toto blokové schéma generátoru se používá
pro testy ve směru downstream i upstream. ITU-T vybralo několik modelů rušení pro
použití při testech transceiverů SHDSL, které simulují typické rušení přítomné
v přístupových metalických sítích.
Výsledkem každého modelu je délkově závislý popis PSD
šumu. Každý šum se dá rozdělit na dvě části. První je vkládána na straně
STU-C a druhá na straně STU-R. Proto některé z generátorů rušení G1 až G7 mohou
být definovány více než jedním šumovým profilem.
obr. 5 - Blokové schéma generátoru celkového šumu
Pozn. : Generátor G7 je jediný, který je symbolicky zobrazen v časové oblasti. Přesná definice impulsního šumu je stále předmětem výzkumu.
G1 - Generátor šumu NEXT (Near End
Cross Talk) - představuje celkové rušení, které je způsobeno přeslechem z
blízkého konce. Přeslech NEXT je způsoben pronikáním vysílaného signálu přes
induktivní a kapacitní vazby na vstupy ostatních přijímačů na stejném konci
vícepárového kabelu.
Tento šum je možné matematicky popsat pomocí přeslechové
funkce H1(f, L) (viz. dále).
Šum generovaný tímto generátorem má být nekorelovaný se
všemi ostatními zdroji šumu a také s testovaným systémem SHDSL. Jeho průběh by
měl být náhodný a s Gaussovým rozložením.
G2 - Generátor šumu FEXT (Far End
Cross Talk) - představuje celkové rušení, které je způsobeno přeslechem ze
vzdáleného konce. Příčina jeho vzniku je stejná jako u přeslechu NEXT. Rozdíl je
jen v místě měření rušení. U přeslechu FEXT jsou to vstupy přijímačů na
vzdáleném konci vícepárového kabelu.
Také tento šum je možné matematicky popsat přeslechovou funkcí H2(f,
L).
Šum generovaný tímto generátorem má být nekorelovaný se
všemi ostatními zdroji šumu a také s testovaným systémem SHDSL. Jeho průběh by
měl být náhodný a s Gaussovým rozložením.
G3 - Generátor šumu pozadí - je neaktivní a nastaven na nulu.
G4 - Generátor bílého šumu - má konstantní a frekvenčně nezávislou hodnotu rovnající se -140 dBm/Hz při zakončení Rv = 135 W. Šum generovaný tímto generátorem má být nekorelovaný se všemi ostatními zdroji šumu a také s testovaným systémem SHDSL. Šum má být náhodný a s Gaussovým rozložením.
G5 - Generátor vysokofrekvenčního rušení (RFI) - představuje diskrétní interference způsobené amplitudově modulovanými vysílači v pásmu krátkých vln (SW), středních vln (MW) a dlouhých vln (LW).
G6 - Generátor vysokofrekvenčního rušení (amatérské vysílání) - má stejný charakter jako širokopásmové vysokofrekvenční generátory (RFI). Odlišují se pouze v použité frekvenci a výkonu signálu. Přesné hodnoty jsou předmětem dalšího výzkumu.
G7 - Generátor impulsního rušení - představuje zdroje, které generují krátké přechodové jevy. Tyto rušivé jevy mohou být přenášeny elektromagnetickou vazbou do přístupových sítí a mohou mít za následek vznik shluku chyb v digitálním přenosu.
G1 resp. G2 jsou zdroje rušení přeslechy
NEXT resp. FEXT.
Jak už bylo napsáno v odstavci u generátorů rušení G1 a G2,
přeslech představuje rušení, které způsobují přenosové systémy připojené na
sousední páry vedení ve stejném svazku kabelu.
Vzhledem k různému projevu vlivu obou přeslechů na testovaný
systém SHDSL, má každý z generátorů G1, G2 vlastní průběh spektra.
Pro generátor G1 tedy platí :
(3) |
- symbol # je označení pro model šumu (viz. dále) - A, B, C, D
Pro generátor G2 platí :
(4) |
- symbol # je označení pro model šumu (viz. dále) - A, B, C, D
Podle velikosti a druhu rušení uvádí ITU-T v doporučení [1] celkem čtyři základní modely situací, ve kterých by se systém SHDSL mohl ocitnout při nasazení v praxi. Pro každý model jsou stanoveny průběhy PSD profilů X.R.# a X.C.#.
Modelové situace jsou :
Výsledný PSD profil pro každý model je vytvořen součtem dvou individuálně definovaných profilů : vlastního a cizího přeslechového profilu.
(5) |
kde symboly jsou :
Tyto profily mají být splněny pro všechny frekvence v pásmu mezi 1 kHz a 1 MHz.
Účelem modelování přeslechů vedení je popsání jejich frekvenční a délkové závislosti. Při změnách elektrické délky vedení se pak podle těchto závislostí upravují úrovně generátorů rušení z obr. 5. Popisy jsou založeny na následujících konstantách, parametrech a funkcích :
|
||
|
||
Kxn = 10(-50/20) 0.0032, f0 = 1 MHz Kxf = 10(-45/20) 0.0056, L0 = 1 km sT0(f, L) = vložný útlum test. vedení |
Profily PSD vlastních rušících přeslechů
jsou označovány XS.C.# a XS.R.#. Přesné hodnoty a průběhy profilů jsou ovšem
ponechány na výrobcích zařízení SHDSL. Podle [1] mají výrobci transceiverů určit
spektrum signálu testovaného systému SHDSL, které je měřené na portu TX. Průběh
PSD má být definován po krocích o velikost 1 kHz (nebo menších).
Pro testy SHDSL jsou definovány čtyři modely šumu vlastního
přeslechu. Profily pro jednotky STU-C a STU-R jsou uvedeny v tab. 4.
Symbol # je zástupný znak pro model - A, B, C, D.
Řetězec "SHDSL.dn" je spektrum signálu, který SHDSL
vysílá při směru downstream a "SHDSL.up" při směru upstream.
model A | model B | model C | model D | |
XS.C.#: | "SHDSL.dn" + 11.7 dB | "SHDSL.dn" + 7.1 dB | "SHDSL.dn" + 7.1 dB | "SHDSL.dn" + 10.1 dB |
XS.R.#: | "SHDSL.up" + 11.7 dB | "SHDSL.up" + 7.1 dB | "SHDSL.up" + 7.1 dB | "SHDSL.up" + 10.1 dB |
tab. 4 - Definice vlastních přeslechů pro testování SHDSL
Profily PSD cizích rušících přeslechů jsou označovány XA.C.# a XA.R.#. Pro testování systémů SHDSL jsou definovány celkem čtyři modely cizích přeslechů [1]. Profily určené pro jednotku STU-C jsou specifikovány v tab. 5 a profily určené pro jednotku STU-R jsou specifikovány v tab. 6. Model D cizího přeslechu je neaktivní, je určen pro měření pouze vlastního přeslechu transceiveru SHDSL.
XA.C.A | 135 W | XA.C.B | 135 W | XA.C.C | 135 W | XA.C.D | 135 W | |||
[Hz] | [dBm/Hz] | [Hz] | [dBm/Hz] | [Hz] | [dBm/Hz] | [Hz] | [dBm/Hz] | |||
1 | -20.0 | 1 | -25.7 | 1 | -25.7 | |||||
15 k | -20.0 | 15 k | -25.7 | 15 k | -25.7 | |||||
30 k | -21.5 | 30 k | -27.4 | 30 k | -27.4 | vše | -¥ | |||
67 k | -27.0 | 45 k | -30.3 | 45 k | -30.3 | |||||
125 k | -27.0 | 70 k | -36.3 | 70 k | -36.3 | |||||
138 k | -25.7 | 127 k | -36.3 | 127 k | -36.3 | |||||
400 k | -26.1 | 138 k | -32.1 | 138 k | -32.1 | |||||
1104 k | -26.1 | 400 k | -32.5 | 400 k | -32.5 | |||||
2.5 M | -66.2 | 550 k | -32.5 | 550 k | -32.5 | |||||
4.55 M | -96.5 | 610 k | -34.8 | 610 k | -34.8 | |||||
30 M | -96.5 | 700 k | -35.4 | 700 k | -35.3 | |||||
1 104 k | -35.4 | 1 104 k | -35.3 | |||||||
4.55 M | -103.0 | 1.85 M | -58.5 | |||||||
30 M | -103.0 | 22.4 M | -103.0 | |||||||
30 M | -103.0 | |||||||||
poznámka - PSD profily jsou mezi zlomovými kmitočty propojeny přímo, osa frekvence má logaritmické měřítko a osa výkonové úrovně je lineární, zatěžovací impedance je rovna RV =135 W |
tab. 5 - PSD profil XA.C.#
XA.R.A | 135 W | XA.R.B | 135 W | XA.R.C | 135 W | XA.R.D | 135 W | |||
[Hz] | [dBm/Hz] | [Hz] | [dBm/Hz] | [Hz] | [dBm/Hz] | [Hz] | [dBm/Hz] | |||
1 | -20.0 | 1 | -25.7 | 1 | -25.7 | |||||
15 k | -20.0 | 15 k | -25.7 | 15 k | -25.7 | |||||
60 k | -25.2 | 30 k | -26.8 | 30 k | -26.8 | vše | -¥ | |||
276 k | -25.8 | 67 k | -31.2 | 67 k | -31.2 | |||||
500 k | -51.9 | 142 k | -31.2 | 142 k | -31.2 | |||||
570 k | -69.5 | 156 k | -32.7 | 156 k | -32.7 | |||||
600 k | -69.9 | 276 k | -33.2 | 276 k | -33.2 | |||||
650 k | -62.4 | 400 k | -46.0 | 335 k | -42.0 | |||||
763 k | -62.4 | 500 k | -57.9 | 450 k | -47.9 | |||||
1.0 M | -71.5 | 570 k | -75.7 | 750 k | -45.4 | |||||
2.75 M | -96.5 | 600 k | -76.0 | 1040 k | -45.5 | |||||
30 M | -96.5 | 650 k | -68.3 | 2.46 M | -63.6 | |||||
763 k | -68.3 | 23.44 M | -103.0 | |||||||
1.0 M | -77.5 | 30 M | -103.0 | |||||||
2.8 M | -103.0 | |||||||||
30 M | -103.0 | |||||||||
poznámka - PSD profily jsou mezi zlomovými kmitočty propojeny přímo, osa frekvence má logaritmické měřítko a osa výkonové úrovně je lineární, zatěžovací impedance je rovna RV =135 W |
tab. 6 - PSD profil XA.R.#
Postup při měření hranice odolnosti proti šumu je
následující. Při spuštění jsou úroveň a typ přeslechu nebo impulsního rušení
nastavovány, dokud jejich úroveň měřená na portu RX odpovídá nominálním rušícím úrovním
specifikovaným v [1]. Tato relativní úroveň je zvolena jako referenční 0
dBr.
Pro měření hranice odolnosti proti přeslechu se úroveň šumu rušícího
generátoru, která je definována v tab. 5 nebo v tab. 6, zvyšuje nastavováním
zesílení zesilovače A1, dokud není dosažena bitová chybovost vyšší než 10-7.
Tato hodnota BER bude dosažena zvýšením velikosti šumu o x
dB, což odpovídá rezervě měřeného SHDSL modemu oproti mezní hodnotě stanovené doporučením při rušení přeslechy. Hodnota BER by měla být měřena po přenosu nejméně 109 bitů. Hranice odolnosti proti šumu se měří stejným postupem pro směr upstream
i downstream.
Měření hranice odolnosti proti impulsnímu rušení je předmětem
dalšího výzkumu.