The article is focused on modelling of the sample network distribution topology thanks two methods and assembling of the resulting power line model for data transfer simulation.
Keywords:transfer function, simulation, two-port network, multipath enviroment
Počítačová simulace systémů PLC umožní lépe pochopit problematiku přenosů dat po silnoproudém vedení, ukáže možnosti těchto systémů a lépe se vymezí segment použitelnosti PLC. Vytvoření dostatečně přesných počítačových modelů systémů PLC tak výrazným způsobem zefektivní proces výběru a nasazování nových telemetrických a řídicích technologií.
Podle teoretického popisu v prvním příspěvku byly realizovány dva přístupy k modelování silnoproudých vedení. Z odvozených přenosových funkcí bylo silnoproudé vedení modelováno jako filtr určený přenosovou funkcí pro prostředí s vícecestným šířením signálu a také jako kaskádně zapojené dvojbrany. V navržených modelech je kladen důraz na vystižení všech rušivých vlivů, které se mohou vyskytnout na silnoproudém vedení. Vytvoření jednotlivých modelů bylo realizováno v programu Matlab/Simulink [1].
Byla uvažována topologie ukázkové silnoproudé distribuční sítě na Obr. 1. Na přenosové cestě mezi vysílačem a příjemce je jedna odbočka. Celá síť je složena ze segmentů (1), (2) a (3) s délkou l1, l2 a l3 a charakteristickou impedancí ZC1, ZC2 a ZC3.
Obr. 1: Topologie ukázkové distribuční sítě
Přenosová funkce prostředí s vícecestným šířením
Pro výpočet přenosové funkce musíme znát hodnoty primárních parametrů vedení R´, L´, C´, G´. Tyto parametry lze získat experimentálním měřením [2] nebo výpočtem [3].
Předpokládáme, že charakteristická impedance všech častí sítě je odlišná a je složena z kabelu CYKY o jiném průřezu. Vysílač a přijímač jsou impedančně přizpůsobené kabelu, na který jsou připojeny, tzn. ZA=ZC1, ZC=ZC2, tudíž zde nedochází k odrazům. Spotřebič na odbočce má jinou impedanci, než kabel, ke kterému je připojen, takže zde bude docházet k odrazům a dále bude docházet k odrazům v místě, kde je odbočka připojena k hlavní větvi.
Výpočtem podle (1)-(4) pro kabely CYKY 3x1.5, CYKY 3x2.5, a CYKY 3x4 získáme primární parametry a na základě těchto parametrů můžeme provést výpočet charakteristických impedancí a měrného činitele přenosu pro každý segment sítě.
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
Tab. 1: Parametry kabelu CYKY 3x2.5
Označení |
Význam |
Rozměr (jednotka) |
a |
Poloměr vodiče |
0,892 mm |
d |
Vzdálenost mezi středy vodičů |
3,584 mm |
σ |
Konduktivita mědi |
58•106 S•m-1 |
μ0 |
Permeabilita vzduchu |
4• π• 10-7 H•m-1 |
μr |
Relativní magnetická permeabilita mědi |
0,99999 |
ε0 |
Permitivita vakua |
8,854•10-12 F•m-1 |
εr |
Relativní permitivita izolace |
4 |
(5) |
(6) |
(7) |
Dále je nutné provést výpočet koeficientů přenosu podle rovnic:
(8) |
(9) |
Šíření signálu od vysílače k přijímači může probíhat v odlišných cestách, možné cesty jsou znázorněny v Tab. 2.
Tab. 2: Šíření signálu od vysílače k přijímači pro ukázkovou síť
Číslo cesty |
Směr cesty |
Váha cesty gi |
Délka cesty di |
1 |
A-B-C |
t1B |
l1+l2 |
2 |
A-B-D-B-C |
t1B•r3D•t3D |
l1+2l3+l2 |
... |
|||
N |
A-B (-D-B)N-1-C |
t1B•r3D• (r3B•r3D)(N-2)•t3D |
l1+2(N-1)l3+l2 |
Každá cesta i má svou váhu gi reprezentující odrazy a faktory přenosu podél cesty. Zpoždění cesty τi lze vypočíst z délky cesty, rychlosti světla ve vakuu c0 a relativní permitivity izolace εr podle rovnice:
(10) |
Signál od vysílače k příjemci se může šířit nekonečným počtem cest v závislosti na topologii sítě. Zvětšováním počtu cest N můžeme zvyšovat přesnost modelu. Jelikož útlum vedení A(f,d) roste s délkou a frekvencí, tak s rostoucí délkou cesty je útlum větší a proto je menší váha cesty a tím méně přispívá váha této cesty do celkového signálu na straně příjemce. Z toho důvodu není nutné volit příliš mnoho cest. Pro výpočet bylo zvoleno počet cest N=6.
(11) |
Rovnice (11) reprezentuje přenosovou funkci silnoproudého vedení pro prostředí s vícecestným šířením. Na základě těchto výpočtu byla zjištěna přenosová funkce ukázkové sítě, parametry modelu jsou v Tab. 3 a frekvenční odezva je zobrazena Obr. 2.
Tab. 3: Šíření signálu od vysílače k přijímači pro ukázkovou síť
Číslo cesty |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
di |
200 |
238 |
276 |
314 |
352 |
390 |
gi |
0,6664 |
0,2498 |
-0,0408 |
0,0067 |
-0,0011 |
0,0002 |
Obr. 2: Simulace ukázkové sítě pro 6 cest
Přenosová funkce kaskádně zapojených dvojbranuDalší možností modelování silnoproudých vedení je pomocí kaskádních parametrů, které popisují závislost vstupních a výstupních napětí a proudů pomocí dvojbranu. Budeme-li uvažovat ukázkový model na Obr. 1 s jednou odbočkou a tu nahradíme odpovídající impedancí Zeq. Dále budeme uvažovat, že vysílač a přijímač jsou impedančně nepřizpůsobené kabelu, na který jsou připojeny, tudíž zde bude docházet k odrazům a spotřebič na odbočce má impedanci Zbr. Impedanci odbočky vypočteme podle rovnice [6]:
(12) |
kde Zbr a γbr jsou charakteristická impedance a měrný činitel přenosu pro odbočku. Tab. 4 zobrazuje parametry ukázkové distribuční sítě na Obr. 1 a vypočtené hodnoty pro kaskádní zapojení.
Tab. 4:Parametry ukázkové distribuční sítě
ZS |
120 Ω |
ZL |
600 Ω |
Zbr |
300 Ω |
Z |
180 Ω |
Zeq |
97,67-0,669i Ω |
Obr. 3: a)Vedení s jednou odbočkou. b) Zjednodušené vedení s jednou odbočkou
Na Obr. 3 b) je vedení s jednou odbočkou zobrazeno jako vícenásobné zapojení elementárních dvojbranů, které jsou popsány maticemi A1 až A4:
(13) |
(14) |
(15) |
(16) |
kde Z1,γ1, Z2 a γ2 jsou charakteristická impedance a měrný činitel přenosu pro druhý a čtvrtý dvojbran.
Výslednou kaskádní matici modelovaného vedení s jednou odbočkou získáme jako součin dílčích kaskádních matic:
(17) |
kde n je počet dílčích částí popsaných kaskádní maticí. Známe-li parametry ABCD výsledné kaskádní matice, můžeme určit přenosovou funkci pomocí rovnice:
(18) |
Na základě tohoto výpočetního aparátu byla zjištěna přenosová funkce ukázkového modelu a frekvenční odezva je zobrazena na Obr. 4. Odrazy v nepřizpůsobené odbočce způsobí periodické zvlnění ve frekvenční odezvě.
Obr. 4: Simulace ukázkové sítě pro impedančně nepřizpůsobený vysílač, přijímač a odbočku
Z přenosové funkce prostředí s vícecestným šířením anebo z přenosové funkce dvojbranu byly vypočteny koeficienty FIR filtru a těmito filtry bylo modelováno silnoproudé vedení společně se zdroji rušení. Detailní popis zdrojů rušení a jejich modelů můžeme najít v [7]. Na Obr. 5 je zobrazen výsledný model kanálu modelovaný pomocí přenosové funkce společně se zdroji rušení. Tento model kanálu umožní co nejpřesněji simulovat datovou komunikaci po silnoproudých vedeních.
Obr. 5: Výsledný model kanálu
Tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru Ministerstva školství, č. MSM 0021630513 a grantu FEKT-S-10-16.
[1] The MathWorks [online]. 1999 [cit. 2010-05-05]. Online: http://www.mathworks.com
[2] CATALIOTTI, A.; DAIDONE, A.; TINE, G. Power line communications in Medium Voltage system: Characterization of MV cables. IEEE Transactions on Power Delivery, vol. 23, n. 4, 2008.
[3] PAPALEONIDOPOULOS, I.; KARAGIANNOPOULOS, C.; THEODOROU, N.; ANAGNOSTOPOULOS, C.; ANAGNOSTOPOULOS, I. Modelling of indoor low voltage power-line cables in the high frequency range. International Symposium on Power Line Communications and Its Applications (ISPLC).
[4] ZIMMERMANN, M.; DOSTERT, K. A Multi-Path Signal Propagation Model for the Power Line Channel in the High Frequency Range. Proceedings of the 3rd International Symposium on Power-Line Communications, Lancaster, UK, 1999, pp. 45 – 51.
[5] ZIMMERMANN, M; DOSTERT, K. A Multipath Model for the Powerline Channel. IEEE Transactions on Communications. 2002, VOL. 50, NO. 4.
[6] ESMAILIAN, T; KSCHISCHANG, F; GULAK, G. In-building power lines as high-speed communication channels: channel characterization and a test channel ensemble. International Journal of Communication Systems. 2003.
[7] BABIC, M.; HAGENAU, M.; DOSTERT, K.; BAUSCH, J. Theoretical postulation of PLC channel model. Open PLC European Research Alliance (OPERA). 2005